Méně známá a do češtiny dosud nepřeložená kniha Martina Bubera
vznikala v době druhé světové války. Autor v ní vychází z
předpokladu hluboké společenské krize, které lze čelit pouze
důsledným promýšlením kořenů naší civilizace. Vlastním námětem jsou
rozličné reformní pokusy 19. století, jež reagovaly na dějinném
důsledky Francouzské revoluce. Buber zasvěceně podává
charakteristiky Saint-Simona, Owena a Fouriera, tedy těch, pro
které Marx z pozice centralizovaného socialismu razil pojem
„utopičtí socialisté“. Autor přesvědčivě odhaluje zdroje utopického
přesahu nejen u jednotlivých osobností, ale také u Marxe samotného.
Poměrně detailně si přitom všímá konkurence mezi různými ideovými
východisky. Oproti zpozorovaným mezím Marxova přístupu zkoumá a
problematizuje myšlenky Proudhona, Kropotkina či Landauera. Buber
se domnívá, že názorový střet rozličných návrhů na reformu
společnosti trpěl přílišným sklonem k vytváření abstraktních
myšlenkových schémat, čímž byla připravována půda pro převahu
dogmatické předsudečnosti. Kritické hledisko se v Buberově díle
proměňuje v okamžiku, kdy začne pojednávat o dějinné výjimečnosti
zakládání kibuců. Na základě předložené typologie uspořádání
lidského soužití dochází k závěru, že utopičnost předchozích
reformních pokusů získává v tomto novém typu předpoklady pro
uskutečnění. Buber opírá své přesvědčení o svou zkušenost s
realizací kibuců. V závěrečných pasážích své knihy rozvíjí
představu o zastupitelském systému. Domnívá se, že tato nová forma
společenského uspořádání nabízí možnost, jak se vyvarovat
dosavadních sklonů zastupitelského systému, jimiž jsou podpora
politické centralizace a marginalizace voličské masy. Buberovo dílo
Cesty do utopie odkrývá takový rozměr jeho myslitelské osobnosti,
jaký se v dosud přeložených Buberových knihách objevuje jen
náznakově. Z hlediska aktuálnosti tématu se dle našeho soudu jedná
o věrohodně zachycený pokus nalézat určité východisko z obtíží,
které do značné míry provázejí i současnou společnost. Neméně
důležitou hodnotou Buberovy knihy je však i jeho historické
svědectví. A to nejen o době, o níž pojednává, ale také o jeho
dobově podmíněném ideovém zápasu.
Vysokoškolská učebnica Praktická kinezioterapia je určená
fyzioterapeutom v rámci pregraduálneho, ale aj postgraduálneho
vzdelávania. Je komplexne prepracovanou, opravenou a rozšírenou
publikáciou pôvodného textu skrípt Najčastejšie používané liečebné
metodiky pre fyzioterapeutov (Hagovská, Mihalečková, 2012).
Fyzioterapia sa dotýka takmer všetkých základných klinických
odborov. Z toho vyplýva, že fyzioterapeuti by mali ovládať základné
poznatky o špeciálnych metódach, ktoré sa zaoberajú fyzioterapiou
vertebrologických a neurologických pacientov, pacientov s
ortopedickým ochorením, s gynekologickými a urologickými
problémami, a pacientov s psychosomatickou diagnózou. Väčšina
popísaných najznámejších 44 liečebných metód obsahuje obrázkovú
prílohu, na základe ktorej študenti dokážu lepšie pochopiť uvádzané
techniky a predísť chybnému vykonávaniu jednotlivých techník.
Stále hľadáte nejaké knihy on-line a už Vás nebaví prechádzať všetky e-shopy?
Nájdite všetky knihy, ktoré si chcete kúpiť. Pridajte si ich do košíka a nechajte nás, aby sme porovnali ceny a dostupnosť e-shopov s knihami a zobrazili Vám tie najvýhodnejšie ponuky!
Potom už stačí len prejsť do vybraného e-shopu a knihy si objednať...