olemický spis Genealogie morálky (1887) patří k Nietzschovým
pozdním pracím. Výjimečně v něm opouští aforistickou formu a píše
jej v červenci roku 1887 během pouhých tří týdnů jako své snad
nejucelenější dílo. Už v předchozí knize Mimo dobro a zlo (1886),
bezprostředně následující po Zarathustrovi, začíná Nietzsche
pracovat na své koncepci „vůle k moci“ a zhruba v době, kdy vzniká
Genealogie morálky, si Nietzsche také plně uvědomuje, že „kritika
morálky“ v širším smyslu může sloužit jako způsob, jak nepřímo, ale
názorně předvést, že k povaze bytí neodmyslitelně patří moc,
protože k ní patří možnost změny smyslu. Zároveň si v ohlédnutí
zpět uvědomuje, že z tohoto důvodu je polemika proti morálce, proti
úsilí o nalezení posledního smyslu pro naše poznání i jednání,
nutně tím, co spojuje různé, často velmi odlišné fáze jeho
myslitelské cesty. Z tohoto hlediska je třeba číst i jeho kritiku
morálky v užším slova smyslu, tj. kritiku určitého morálního
ideálu.
Pokračovanie úspešnej trilógie Pán Prsteňov, v ktorom sa zavŕši
príbeh putovania hobita Froda k Puklinám osudu a vojny, ktorá
zavládla v Stredozemi. Knihu preložil Otakar Kořínek.
Stále hľadáte nejaké knihy on-line a už Vás nebaví prechádzať všetky e-shopy?
Nájdite všetky knihy, ktoré si chcete kúpiť. Pridajte si ich do košíka a nechajte nás, aby sme porovnali ceny a dostupnosť e-shopov s knihami a zobrazili Vám tie najvýhodnejšie ponuky!
Potom už stačí len prejsť do vybraného e-shopu a knihy si objednať...