Jak se zbavit Castra
Knihu kúpite v
2 e-shopoch
od
8,88 €
Panta Rhei
8,88 €
Skladom
(odoslanie ihneď)
Knihyprekazdeho.sk
10,39 €
Skladom
(dodanie do 3 dní)
Krátky popis
Kniha Jak se zbavit Castra pojednává o jedné z nejdramatičtějších
kapitol moderních dějin a představuje unikátní sondu do velmocenské
politiky a průběhu "karibské studené války", jejímž klíčovým
aktérem byl právě zesnulý Fidel Castro a v níž nikoli nevýznamnou
roli sehrálo i Československo. Faktograficky hutná, a přitom
čtenářsky přitažlivá práce českého politologa, historika a
publicisty Jaroslava Fialy nejen přináší nová nebo zapomenutá
fakta, ale vyniká rovněž vyváženým, nečernobílým a nepředpojatým
pohledem na nedávnou historii. Kniha zároveň nabízí ucelený obraz
pohnutých dějin moderní Kuby. Spojené státy americké zkoušely po
mnoho let různými způsoby svrhnout nebo oslabit vládu bratří Castrů
na Kubě. S pomocí tajných služeb organizovaly atentáty na Fidela
Castra, teroristické útoky, invazi, uvalily na Kubu hospodářské
embargo a snažily se ostrov uvrhnout do mezinárodní izolace. A i
když se američtí politici často oháněli podporou demokracie,
současně neváhali spolupracovat s řadou spřátelených diktátorů a
nezdráhali se spojit dokonce i s mafií. Svár mezi Washingtonem a
Havanou se následně stal katalyzátorem konfliktu mezi USA a SSSR,
jenž vyústil v karibskou krizi v říjnu 1962, kdy se svět ocitl na
prahu jaderné války. Kniha líčí desítky let nepřátelství mezi USA a
Kubou, dramatické peripetie a okolnosti střetu, který skončil
smírem teprve v druhém desetiletí jednadvacátého století, její
tematický záběr je ale daleko širší. Jaroslav Fiala mapuje, jakou
úlohu v době rostoucího americko-kubánského napětí sehrálo
Československo, a to především ve vojenské, zpravodajské a
ekonomické oblasti. Připomíná také Che Guevarův utajovaný pobyt v
Praze nebo třeba okolnosti operace Manuel, jejímž cílem bylo
zajištění tranzitu kubánských partyzánů do zemí třetího světa.
Zároveň ukazuje, jaký měla kubánská revoluce dopad na
československou inteligenci v šedesátých letech 20. století.
Kubánská revoluce totiž kdysi pro mnoho lidí na několika
kontinentech, například v bývalých koloniích či sovětském bloku,
představovala zrcadlo, do něhož si projektovali jiné světy. Často
ztělesňovala naději na lepší budoucnost, nezávislost či sociální
spravedlnost. Jak dokládají vzpomínky, postřehy a dojmy osobností,
jakými byli například Antonín J. Liehm, Adolf Hoffmeister či
František Kriegel, v očích mnoha Čechoslováků byla Kuba
inspirativním příkladem země, kde se rodí nový typ socialismu -
socialismu oproštěného od rigidního byro-kratismu. Nakonec se ale
většina z těch, kdo věřili, že z karibského ostrova vzejde
alternativa k oběma systémům, které stály v pozadí studené války,
dočkala zklamání. Co bylo důvodem, že tyto ideály selhaly? Fialova
kniha se tedy zabývá také přitažlivostí kubánské revoluce v době,
kdy se lidstvo ještě nebálo snít o jiných, lepších světech, zkoumá
její emancipační potenciál i její úpadek. Hledá rovněž odpověd' na
otázku, kam dnes Kuba směřuje. Změní se od základu stejně tak jako
někdejší socialistické země východní Evropy? A pokud ano, je to
dobrá, anebo špatná zpráva?