Lovci lebek
Knihu kúpite v
1 e-shope
od
5,25 €
Gorila.sk
5,25 €
Skladom
(dodanie do 14 dní)
Krátky popis
Záměrem výstavy, která představuje tvorbu čtyř výrazných současných
uměleckých individualit není tematizace malby ani její vyjmutí z
kontextu českého umění, ale sledování určité tendence aktuální
české malby, která se vyznačuje figurálními náměty, vychází z
neoexpresionismu různé provenience (německé, anglické, americké,
atp.) vnáší do malby obsesívní, existencionální a emocionální
témata a není úzkostlivě závislá na předloze. Lubomír Typlt (*1975,
žije v Berlíně) ve své tvorbě přináší zkušenosti z působení na
Kunstakademie v Düsseldorfu, kde studoval v ateliérech M. Lüpertze,
G. Merze a A. R. Pencka. Vladimír Skrepl (*1955, vedoucí ateliéru
Malba II na AVU v Praze) rovněž v mnohém reaguje na tvorbu „Neue
Wilde“ („Nových divokých“, uměleckého směru konce 70. a začátku 80.
let v Německu). Jeho výlučná a silná pozice v českém kontextu ovšem
spočívá v tom, že tematické a stylové hranice neustále překračuje,
přičemž konstantami jeho tvorby jsou autenticita, neuchopitelnost a
nepředvídatelnost. Josef Bolf (*1971, člen zaniklé skupiny Bezhlavý
jezdec, finalista ceny Jindřicha Chalupeckého 2005) remixuje
komiksová vyprávění i ilustrace k dětským knížkám i techniky
užívané v práci s dětmi s vlastními představami a dosahuje
virtuozity ve sdělení nejosobnějších emocí dotýkajících se
autodestrukce a smrti. V obrazech Luďka Rathouského (*1975, člen
umělecké skupiny Rafani) se v paradokumentární poloze objevují
expresivní reflexe aktuální společenské situace i dění na umělecké
scéně. V obrazech všech čtyř autorů lze sledovat vzájemné postavení
kresby a malby, typické pro současný malířský projev. Obě média se
na obrazové ploše projevují stejnou intenzitou a jedno není
podřízeno druhému. Zároveň se projekt snaží kurátorsky propojit
umělce, kteří přes zjevné styčné momenty v tvorbě pocházejí z
poměrně rozdílného prostředí a dosud spolu nikdy nevystavovali.
Společné je jim mimo jiné úsilí o neustálé hledání a překračování
vlastních limitů. Podstatný je rovněž pokus o možné propojení
podobných východisek odvozených ze dvou kulturních, historicky
spjatých prostředí, českého a německého.