Pravda - dcera času
Knihu kúpite v
1 e-shope
od
15,10 €
Knihyprekazdeho.sk
15,10 €
Skladom
(dodanie do 3 dní)
Krátky popis
Myšlenka pokroku poznání není samozřejmá. Obvykle se má za to, že
do filosofie a vědy se dostala zvenčí a pomocí záhadných procesů,
jako byla třeba sekularizace eschatologie. V této knize je myšlenka
pokroku poznání pochopena jako specifický typ epistemologie,
kterýpřiznává času nepominutelnou úlohu při utváření vědění o
přírodě. Tato epistemologie měla řešit problémy, jež se objevovaly
ve vědě a filosofii 16. a 17. století poté, co se zjistilo, že
příroda se neotvírá lidské touze po poznání. První část knihy
pojednává o vztahu mezi věděním a časem v několika proudech
renesanční filosofie a vědy (M. Ficino, C. Bovillus, O. Croll, C.
Gesner, M. Koperník, J. Kepler). V tomto období se neobjevovalo
preskriptivní pojetí pokroku, protože víra v antropocentrickou
teleologii světa zahrnovala i možnost dosažení poznání, které
jednotlivec potřebuje. Druhá část knihy popisuje, jak raně novověká
filosofie a věda odmítly teleologické a vitalistické pojetí světa a
nahradily ho představou nekonečného kontingentního univerza
složeného z atomů. Dalekohledy a mikroskopy zase přesvědčily
filosofy a vědce, že lidská smyslovost není teleologicky uzpůsobena
k empirickému uchopení celé přírody. Třetí část představuje
základní prvky epistemologie pokroku, jak ji postupně rozvíjeli F.
Bacon, G. Galilei a R. Descartes. Tito autoři ještě věřili, že
pokrok poznání se v budoucnosti završí a lidé se stanou moudrými
vládci přírody. Poslední část knihy popisuje genezi myšlenky
nekonečného pokroku poznání. Ve druhé polovině 17. století se totiž
původní vznešené cíle pokroku čím dál více vzdalovaly a zamlžovaly,
až se nakonec pokrok stal svým vlastním cílem – a tím získal
nekonečnost.Tento proces je doložen analýzami prací představitelů
Royal Society (R. Hooke, T. Sprat, R. Boyle, I. Newton) i dobových
kontinentálních autorů(B. Pascal, P. Gassendi, Ch. Huygens,
B.deFontenelle). V závěru knihy je naznačen způsob, jak byla na
konci 17. století myšlenka pokroku přenesena z oblasti věděnío
přírodě na jiné subjekty– lidského ducha a celé lidstvo.