Snadné maso
Knihu kúpite v
1 e-shope
od
22,28 €
Knihyprekazdeho.sk
22,28 €
Skladom
(dodanie do 3 dní)
Krátky popis
V tomto příběhu je mnohem víc, než dosud vyšlo najevo. Obyvatelstvo
je již pobouřeno tím, co se za poslední rok či dva dozvědělo, ale
zná jen zlomek celého skandálu. V Anglii tato epidemie znásilňování
dětí groomingovými gangy probíhá nejméně od roku 1988; navíc oběťmi
nejsou jen bílé školačky. Navzdory více než desetiletí dezinformací
ze strany odborníků na péči o děti, akademiků a politických
aktivistů se v prvních tvrzeních (1988 až 2003) uvádělo, že gangy
jsou v drtivé většině muslimské. Tuto masivní převahu muslimských
mužů v tomto zločinném řádění potvrdila trestní stíhání z
posledních tří až čtyř let, je však jasné, že to muselo být známo
již dávno a mělo to být zveřejněno. Vzhledem k tomu, že predátoři
byli muslimové, orgány, které jsou zodpovědné za ochranu dětí,
téměř zcela selhaly ve své práci chránit zranitelné děti. Ze
strachu, aby nebyly označeny za „rasistické“, policejní složky po
celé zemi důkazy pohřbívaly. Národní agentury se zabývaly
kyberkriminalitou, šikanou ve školách a převáděním dětí do Británie
- téměř čímkoli, aby se vyhnuly pozornosti tomuto závažnému
sexuálnímu a násilnému zneužívání, k němuž dochází v celé Anglii.
Když jsme v roce 2013 začali psát tuto knihu, byli jsme ohromeni
tím, že establishment odmítá problém těchto gangů vůbec uznat. V
letech 1988 až 2011 se v britských médiích objevila sotva jedna
zpráva ročně o jejich existenci. Zdálo se nám, že hlavním důvodem,
proč těmto gangům jejich 25 let trvající hrůzovláda prochází, je
to, že a) gangy nejsou běloši, zatímco většina obětí běloši jsou, a
b) na rozdíl od obětí jsou gangy dobře organizované a jsou také
součástí vysoce motivované komunity, která jim nejen pomáhá vyhýbat
se dopadení, ale někteří členové se skutečně snaží blokovat
jakékoli vyšetřování činnosti gangů. Jedním ze způsobů, jak jsme se
snažili prolomit politickou korektnost obklopující tuto
problematiku, bylo poukázat na historii tohoto fenoménu a na to, že
(nebělošští) sikhové byli prvními oběťmi a stále jsou z velké části
nepřiznanými oběťmi. Tím jsme chtěli vyvrátit myšlenku, že zabývat
se tímto jevem je „rasistické“, a odhalit skutečnost, že téměř
všechny instituce, které by měly obětem pomáhat, před tím buď
zavírají oči, nebo se aktivně podílejí na utajování. Když tuto
knihu dokončujeme, uvědomujeme si, jak moc se média obrátila proti
oficiálnímu příběhu, který šířily úřady na celostátní i místní
úrovni. Když jsme v dřívější online verzi zveřejnili statistiku
nejméně 10 000 obětí, byli jsme zesměšňováni; nyní však vysocí
policejní důstojníci a poslanci parlamentu uvádějí, že počet obětí
se může pohybovat v řádu desítek tisíc, a dokonce až jednoho
milionu. Teď už se nikdo nesměje.