Mircea Eliade (1907–1986), bukurešťský rodák, historik náboženství
a literát, ve své románové fresce předkládá dokonalý příklad toho,
jak dialektika posvátného a světského, která je úhelným kamenem
autorovy fenomenologie náboženství, funguje v kontextu prozaického
díla. Na ústřední postavě Ştefana Vizira, který se snaží najít
absolutní lásku a zároveň vyvázat z přítomného času poznamenaného
„terorem dějin“, je patrný kosmogonický mimetismus, jenž tvoří
základ jeho mnohdy nepochopitelného jednání. Z pohledu čtenáře je
však i toto hledání skryté, neboť jeho hlavní etapy se dají sotva
rozeznat od víceméně běžných událostí v životě rumunského
intelektuála v době mimořádných dějinných krizí (nástup fašismu,
pokus Železné gardy o puč, vojenská diktatura maršála Antonesca,
druhá světová válka, ruská okupace a nastolení surového stalinského
režimu).
Medvedík by si zo všetkého najviac želal krásnu loptu. Kde by ju
len mohol nájsť? Asi to bude riadna fuška. Jedna guľatá vec je
príliš veľká, druhá malá, ďalšia veľmi ťažká… So žiadnou sa nedá
hrať. Vie vôbec, ako taká pravá lopta vyzerá?
Stále hľadáte nejaké knihy on-line a už Vás nebaví prechádzať všetky e-shopy?
Nájdite všetky knihy, ktoré si chcete kúpiť. Pridajte si ich do košíka a nechajte nás, aby sme porovnali ceny a dostupnosť e-shopov s knihami a zobrazili Vám tie najvýhodnejšie ponuky!
Potom už stačí len prejsť do vybraného e-shopu a knihy si objednať...