Tereza filozof - Boyer d´Argens,Miroslav Petříček
Knihu kúpite v
2 e-shopoch
od
15,17 €
Panta Rhei
18,14 €
Skladom
(odoslanie ihneď)
Gorila.sk
15,17 €
Skladom
(dodanie do 14 dní)
Krátky popis
Román Tereza filozof z roku 1748, za jehož autora je nejčastěji
považován Boyer d’Argens, patří k nejznámějším a zároveň nejvíce
pronásledovaným textům 18. století. Byl šířen ilegálně, přičemž
důvodem nebyly jen jeho silně erotické pasáže, ale zejména
„libertinství“ v původním slova smyslu, to jest ideje, které šířil
– problematičnost křesťanské morálky, náboženství jako lidský
výtvor apod. Román má blízko k markýzovi de Sade, ale v zásadě v
něm jde mnohem více o svobodu myšlení v duchu osvícenství. Vychází
s dobovými ilustracemi a doslovem profesora Miroslava Petříčka. V
roce 1731 otřásl Francií skandál, když vyšlo najevo, že jezuita
Jean-Baptiste Girard zneužíval v Toulonu svou dvacetiletou
kajícnici Marii-Cathérine Cadiereovou. Byl však po dlouhém procesu
zproštěn viny a dívka byla svěřena do péče matky. Aféra byla široce
komentována v tisku, vyšlo i několik pamfletů a satir převážně ze
strany odpůrců jezuitů a veršem se jí dotkl i Voltaire. Roku 1748
vyšel bez uvedení jména autora román Tereza filozof, v němž bylo za
průhlednými anagramy snadné rozpoznat aktéry tohoto skandálu
(Girard-Dirrag, Cadiere-Eradice). Vydali jej tiskaři Joly a
Boscheron. Kniha byla zřejmě vytištěna v Liege, archy tajně
dopraveny do Paříže, kde byly doplněny rytinami a svázány. Nelze
však vyloučit ani to, že Tereza filozof kolovala mezi čtenáři již
dříve jako rukopis. Největší literární záhadou je však identita
jejího autora. Původně byl za něj považován Arles de Montigny, jenž
však pouze prostředkoval její vytištění, byla připisována i
Diderotovi, avšak jako nejpravděpodobnější původce románu se zdá
být Jean-Baptiste de Boyer, markýz d’Argens, voják, který po pádu z
koně utrpěl vážné zranění, opustil vojenskou službu a věnoval se
literatuře. Byl velmi vzdělaný, četl volnomyšlenkáře 17. století,
obdivoval Montaigne, Gassendiho i Descarta a byl autorem nejen
učených spisů, například Kabalistických listů z roku 1769, ale i
četných románů. Friedrich II. jej později povolal do Berlína, kde
se věnoval reorganizaci Akademie a předsedal sekci krásné
literatury. Jakkoli však Tereza filozof vykazuje jisté podobnosti s
jeho pojednáními i romány, dodnes není jeho autorství jisté.