Knihu kúpite v
1 e-shope
od
9,59 €
Pro potomky volyňských Čechů, kteří se podobně jako původce knihy
Volyň tam v dáli narodili už v Čechách, se Volyň pozvolna
stala zaklínadlem, jak přiznává Jiří Olič, „pohádkovým slůvkem“
otevírající vstup do neobvyklého světa, který si dlouho uchovával –
a někde po téměř sedmdesáti letech dosud uchovává – zvláštní vůni a
ráz přeneseného volyňského domova projevující se nejen ve víře nebo
zděděných obyčejích, ve slovech nebo slovních spojeních, ale třeba
také ve zvláštnostech kuchyně. Knihu tvoří
šest rozhovorů s
žijícími
volyňskými rodáky nebo
potomky volyňských
Čechů, kteří svým dílem přispěli k obohacení české kultury. S
malířem
Rostislavem Zárybnickým, s fotografem
Bohdanem
Holomíčkem, s teologem
Milanem Balabánem, s básníkem a
esejistou
Jiřím Oličem, s divadelním režisérem
Andrejem
Krobem a s koreanistkou
Miriam Löwensteinovou o životě a
díle její matky, spisovatelky
Marie Stryjové. Rozhovory
doprovázejí a doplňují příběhy svědčící často také o tom, že Volyň
byla ve třicátých a čtyřicátých letech minulého století součástí
„krvavých zemí“, o nichž píše současný americký historik Timothy
Snyder ve své
stejnojmenné knize. I z
tohoto důvodu lidé jako
Anna Butová, Ludmila Rambousková, Anna
Umlaufová, Miroslav Němec, Viktor Haken nebo
Jaromíra
Němcová Ničová, nedokáží o Volyni hovořit jen jako o něčem, co
mají za sebou, ale jako o něčem, co si jako živý nerv nesou v sobě.